Už někdy v létě jsme se rozhodli, že začátek prosince bude optimální na to naposledy si vyrazit z kopýtka, protáhnout si pořádně faldy, užít si závody a společnost přátel a tak jsme se hromadně přihlásili na dvoudenní Vianočné preteky pořádané v Motešicích u Trenčína. Jak se blížil termín odjezdu, tak se sice párkrát ozvalo "kdo měl ten blbý nápad?", ale nakonec jsme odhodlaně vyrazili ... v piatok 5. 12. 2008 odpoledne sme sa dvomi autami v počtu šiestich kusov vybrali za našimi východnými bratami smer Trenčín. Ubytovanie sme mali zariaďené (vtedy sme si to alespoň mysleli), v moteli Trója v Dubnici nad Váhom. No keďže sme tuna večer dorazili, tá "milá" pani v recepcii, čo vyzerala ako Babuška Jaguška, nám celkom nekompromisně sdělila, že žiadne ubytovanie pre nás nemá aj keď máme potvrďenů rezerváciu, všetky cimry sú obsadzené a že jej je teda veľmi ľúto, ale niemože nám nijako pomocť. Po počiatočnej trudnomyslnosti sme začali obvolávať dalšie ubytovacie zariadenia, bo boli buď veľmi drahé, či tam nebolo možno zobrať psy. Nakoniec sme od jednej dobrej duše dostali kontakt na ubytovňu a tak sme odhodlane vyrazili a mali sme šťastie. Oveľa milší pán ako Jaguška nám vydal kľúče od dvoch dvojcimrových apartmánov a na náš nesmelý dotaz, čiže si na pokoj možeme zobrať pár celkom malých psíkov (vobec nie malú malinu, veľků border colii, menšiu border colii, niekoľko šeltií :-), ktorým "utreme tlapičky, prenesieme v náručí, na posťele ich nepustíme, ha ha" (lebo venku práve celkom vydatne pršalo), odpovedal "čo ma do toho, zoberťe si tam treba aj slona ...". No a tak sa nám nakoniec pošťastilo ubytovať sa lacnejšie a lepšie, lebo zatímco pred motelom Trója nie je žiaden parčík vhodný pre venčenie psíkov, tak pred onou ubytovňou parčík bol. Ale predovšetkým tam bolo ťeplo, tekla horúca voda a posťele boli čisté... Teraz sa ospravedlňujem bratom Slovákom a přejdu do své mateřštiny, lebo mi na klávesnici chýbajů niektoré znaky a to mě mate ...

V sobotu ráno jsme se přesunuli do nedalekých Motešic, kde závody probíhaly. Zprvu nás sice děsila představa vymrzlé koňské haly s hlubokým pískem, ve kterém se někteří členové ekipy (samozřejmě myslím ty prostorově výraznější) nebudou moci ani pohnout, ale alespoň druhá část našich obav se nenaplnila. Povrch v koňské hale byl velice svérázný a velice dobrý - tvrdý podklad posypaný drtí různobarevné gumy. No a co se týče obavy první, tzn. zimy, poradili jsme si také velice efektivně, jak můžete vidět z přiložené fotodokumentace, aneb Moraváci se nikdy nenechají zaskočit. No a kdo se tedy zúčastnil této povedené akce? Nejlepší přehled o tom, kdo, s kým a s jakým výsledkem, získáte na stránkách našeho domovského klubu HAF Beskydy, na jehož úvodní stránce je velice přehledně zpracovaná tabulka výsledků. Kromě členů klubu HAF Beskydy do naší party patřili Lucka a Ježíš z klubu OSA VOSA Ostrava, Lenka Pánková s Indianou (to je fena BC, ne Jones) a naše drahá trenýrka Iveta Matzenauerová z klubu ROSA Zlín se Cidíkem a Rickym. Organizátory závodů byl slovenský agility klub Skiper a v roli rozhodčích se představili Erich Huttner z Rakouska a Pavol Vakonič ze Slovenska. Oběma děkujeme za hezké parkury a Paľovi za kulturní vložku v podobě doskokanění s Quinee a Cirou!

Myslím, že všem se tato akce líbila a tak se rozhodně zúčastníme i další rok, takže za rok - do Motešic!!!